Příběh cornelie a Caleba
Tohle je v podstatě takový mini-příběh.
V meridianu jsem se s Calebem seznámila....
Řekl mi , že...Máme být spolu a pokud je to náš odśud, nerozdělí nás ani síť....pche
To na mně bylo moc a začala jsem plakat.Jednu z mých slz vzal na ukazováček a ......
Dal mi slib v podobě jemně modrého kvítku...
Věděla jsme , že květ nikdy neuvadne a vždy když jsem k němu přivoněla , cítila jsem Calebovu vůni.....
V tento kvítek byl Caleb později proměněn.Svou silou lásky jsem mu však vrátila život a utonula v jeho polibcích....
...Dlouhých a vášnivých....
...Kterých však moc nebylo, protože než jsem se nadála..
...Nastal poslední dotek a naše láska....
...Se prostě rozplynula.Byla to pro něj jen hra...)
Ale on se na mně vykašlal.Mně se nikdo na nic neptal, to on rozhodl!!!!
Navždy ho uchovám ve svém srdci.....
Ale ne jako svatého, co je jiný než ostatní...
Protože jiný není.
Je stejný...stejný BÍDÁK!!!!!
Krásnýýý
(Hay-Lin, 31. 8. 2007 11:12)