Cornelia-něco k Calebovy
Äno je to opravdu moc už moc dlouho...........zdá se jako by to bylo několik tisíc světelných let..........Ticho a prázdnota zustala po NĚM nic víc nic míň,alespoň se snažím uklidňovat touto myšlenkou.Den za dnem ubíhá a já vím ,že je konec!Už dávno byl konec!Zpočátku mi bylo smutno a cítila jsem jen chlad ........Nyní je to o něco lepší ,jelikož mě hřejí vzpomínky na něj .........na Caleba.......
Na první podvědomé setkání v mém snu........V mém snu,který se měl stát skutečností.........Ano skutečným!Tu krezbu mám do dnes.......Nemohu ji vyhodit prostě nemohu.......
A pak přišlo první naše skutečné setkání v meridianu......A spolu s touto osudnou chvílí i láska mého života.Prožila jsem s ním krásné chvíle svého života....... Myslela jsem si ,že je to navždy a že nás nic nerozdělí ani boje s nepřáteli Nerissou a Fobosem.......Ale.........
Mýlila jsem se.Byl to velmi krutý omyl.........Ani nevím proč,ale v koutku duše jsem doufala v zázrak.Možná jsem byla moc naivní.......Možná.....Ta slova ,co my řekl mě hluboce ranila,ale byla to pravda........Tehdy jsem si připadala malá a bezvýznamná........
Možná mu bylo líto,co se mezinámi stalo a litoval dne ,kdy mě poznal............Ale nnyní už je vše minulost Caleb patří někomu jinému..........Elyon
Má to tak být!Patří do Meridianu a já na Zemi.........A možná mu to i přeji,vždyť pokud někoho milujete záleží vám na tom ,aby byl šťastný!
W.I.T.C.H.
(Týna, 18. 10. 2008 17:11)